Basket

  Untick selected:   0
  1. SYS0185169
    LBL
      
    00000nam-a22^^^^^3i-4500
    003
      
    CZ-PrPKS
    005
      
    20220311102352.8
    007
      
    ta
    008
      
    220209s2012----xr-ach-f------001-0-cze--
    020
      
    $a 978-80-7308-428-8 $q (brožováno)
    040
      
    $a ABA011 $b cze $e rda
    041
    0-
    $a cze $b eng $b srp
    084
      
    $a 2811
    084
      
    $a 1236
    084
      
    $a 0406
    100
    1-
    $7 par_us_auth*0065256 $a Vojtěchovský, Ondřej, $d 1977- $4 aut
    245
    10
    $a Z Prahy proti Titovi! : $b jugoslávská prosovětská emigrace v Československu / $c Ondřej Vojtěchovský
    250
      
    $a Dotisk prvního vydání 2021
    264
    -1
    $a Praha : $b Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, $c 2012
    300
      
    $a 695 stran : $b ilustrace, portréty, faksimile ; $c 21 cm
    336
      
    $a text $b txt $2 rdacontent
    337
      
    $a bez média $b n $2 rdamedia
    338
      
    $a svazek $b nc $2 rdacarrier
    490
    1-
    $a Varia ; $v sv. 5
    500
      
    $a Na obálce: práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
    504
      
    $a Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
    520
    2-
    $a Koncem června 1948 se v Bukurešti sešli zástupci členských stran Informačního byra, aby jednali o situaci v Komunistické straně Jugoslávie. Výsledný dokument nazvaný Rezoluce o situaci v KSJ hrubě napadl jugoslávské vůdce a vyzval tzv. zdravé síly k jejich odstranění. Tím se rozhořela sovětsko-jugoslávská roztržka, během které jugoslávské vedení obstálo a svou zemi úspěšně vyvedlo ze sovětského mocenského orbitu. Rezoluce Informbyra vnesla ovšem rozkol do řad jugoslávských komunistů. Josip Broz Tito a jeho spolupracovníci však proti vzniku vnitrostranické opozice ihned tvrdě zasáhli a tzv. informbyrovce podrobili brutální represi. Centra opoziční činnosti se tak v létě roku 1948 začala organizovat za hranicemi. Kniha se zabývá složitými a rozmanitými osudy skupiny jugoslávské tzv. informbyrovské emigrace, která se ustavila v Praze. Zhruba sto padesát jugoslávských komunistů, mezi nimi např. Anton Rupnik, Josip Milunić či Teodor Balk, se prvních pět let v pražském exilu připravovalo na převzetí moci ve vlasti. Od druhé poloviny padesátých let pak emigranti řešili dilema, zda se vrátit domů či se trvale usadit v zahraničí, a s tím spojené otázky dalšího politického působení. Autor ozřejmuje jednu část dosud málo prozkoumané oblasti výzkumu diktatury KSČ, kterou byla podpora zahraničních komunistů. Na základě detailní analýzy československých a jugoslávských archivních dokumentů sleduje nejen činnost emigrace, ale též aspekty života cizinců v komunistickém Československu. Ukazuje také, jak významně tato v širším povědomí málo známá „imigrační vlna“ vstoupila do československého a českého veřejného života.
    546
      
    $a Anglické a srbské resumé
    650
    07
    $7 par_us_entry*0001022 $a emigrace
    650
    07
    $7 par_us_entry*0007887 $a politický azyl
    650
    07
    $7 par_us_entry*0004223 $a komunismus
    650
    07
    $7 par_us_entry*0003918 $a Jugoslávie
    650
    07
    $7 par_us_entry*0015520 $a Československo
    650
    07
    $7 par_us_entry*0007066 $a 40. léta 20. století
    650
    07
    $7 par_us_entry*0007372 $a 50. léta 20. století
    830
    -0
    $7 par_us_auth*0061328 $a Varia ; $v sv. 5
  2.  

    SYS0006055
    LBL
      
    ^^^^^ny--a2200289n--4500
    003
      
    CZ-PrPKS
    005
      
    20180613175125.1
    008
      
    020524|j|anznnbabn-----------|-a|a------
    040
      
    $b cze
    066
      
    $a 01 $c 03
    150
      
    $a muzeum $2 CZ $9 D
    450
      
    $a museum $2 EN $9 D
    450
      
    $a musée $2 FR $9 D
    450
      
    $a Museum $2 DE $9 D
    450
      
    $a GALERIE $2 CZ $9 N
    550
      
    $7 par_us_entry*0004516 $a kulturní politika $z CZ $w g
    680
      
    $i MT 2831 kultura a náboženství

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.